Sesuv půdy na Házmburku
Pošinutí půdy v obci Klapé.
"Dne 8. a 9. dubna 1898, bylo následkem pošinutí vrchu, na
němž se nalézá zřícenina hradu Hazmburka, 26 obydlených stavení, škola a 6 stodol
úplně zničeno."
Posouvání půdy v obci Klapí.
"Dne 11. a 12. dubna 1900 bylo následkem pošinutí půdy na
vrchu, na němž se nalézá zřícenina hradu Hazmburka, 52 stavení úplně zničeno a
15 z velké části poškozeno."
Ekologické
katastrofy
Emil Hadač, vydal Horizont, 1987 (úryvek z knihy)
(kniha popisuje celosvětový přehled ekologických katastrof od
narušení rovnováhy v přírodě až po jaderné nebezpečí s uvedením příkladů a
fotografií)
(str. 53) ... Důsledky vykácení lesů pocítili často už naši předkové. V době
kdy byla zakládána sídla na jižní Moravě v období Říše velkomoravské,
nebylo po rozsáhlých bažinách a pravidelných záplavách ani památky. Když byly
vykáceny lesy v hornim povodí moravských řek stoupl obsah splavenin a dolní části
toků se začaly zanášet, zdvihla se hladina ,spodní vody a vznikaly močály. Tam, kde
byly v horách vykáceny lesy a změněny v pastviny, Jako příklad můžeme uvést
povodně v Krkonoších ve dnech 29. až 30. 7. 1897. Tehdy naměřili na Sněžce 239,2
mm srážek, za dva dny tedy napršelo tolik, co jindy za 75 dní. Labe se silně
rozvodnilo a devastovalo Špindlerův Mlýn, Vrchlabí a Hostinné. Při této velké
vodě zahynulo 120 lidí. Komise, která tuto katastrofu vyšetřovala, došla zřejmě k
závěru, že horské svahy po vykácení vysokokmenného lesa a kosodřeviny nestačily
zadržet záplavu, a proto byl 27. 7. 1898 vydán zákon, jímž dostalo lesotechnické
odděleni hrazení
bystřin úkol zalesnit holé stráně a upevnit koryta bystřin.
Stromy svými kořeny upevňují svahové hlíny a zabraňují tak sesuvům jednak touto
mechanickou cestou, jednak i regulací pohybu vody v půdě. Po vykácení lesa může
sesuv půdy způsobit nemalé škody.
Tyto sesuvy se zpravidla chápou jako přírodní katastrofy a za hlavního viníka se označuje voda, která pronikne až na nepropustné
podloží a po takto vzniklé kluzné ploše se dá do pohybu celé nadloží. Jenže při
těchto katastrofách je velmi často hlavním viníkem člověk sám, protože
vykácením lesa narušil stabilitu a vodní režim území. Voda, kterou dříve
odpaříl les, pronikla až na kluznou plochu a podmínila sesuv. I u nás je známa řada
sesuvů, které způsobily značné škody. V roce 1898-1900 se dala do pohybu čedičová
suť, klouzající po slínovém podloží pod hradem Hazmburk. Pohyb byl pomalý, jen 5
km/hod., a tak se mohlo obyvatelstvo včas vzdálit z ohrožených míst. Část obce
Klapý však byla sesuvem pobořena. Pohyb se opakoval ještě v roce 1936. ...
| 
