Zámek – původně gotická tvrz, r. 1550 pustá, roku 1560 přestavěná v zámek, ten po ohni znovu postaven v letech 1683 až 90 – A. della Porta, budovy zámeckého komplexu (konírny a pod.) z let 1690 – 1697, zámek obnovován v letech 1900 až 1914 – E. Fiala. Ze stavby 16. století zachována pouze kaple s přilehlou věží, ostatní části renesančního zámku pojaty do barokní stavby.


Zámek raně barokní, obdélný, situovaný na šířku (jižní křídlo půdorysně nepravidelné), dvoupatrový kol obdélníkového nádvoří. Na fasádách pravidelné osy obdélných oken střídavě s trojúhelník. a segment. štíty a nad- a podokenními zdobnými poli, jednotlivé okenní osy odděleny vpadlými poli, sestavenými do pásů.V jižní fasádě mělký dvouosý rizalit, balkón se schodištěm před zahradním průčelým z počátku 20. století, patrně místo původního barokního. Nádvorní fasády s arkádami na pilířích v přízemí (na severní straně slepými) a se slepými arkádami v prvním patře kratších stran, první a druhé patro jižní a severní fasády spjato vysokými pilastry.
Salla terena v přízemí východního křídla obdélná, sklenutá šesti poli hladké křížové klenby na dva střední sloupky, zdobená štukem a mozaikou z mušlí ze 17. století a iluzívní malbou z 18. století. místnosti v přízemí a chodby sklenuty val. klenbou s lunetami, v patře stropy s raně barokními štuk. od D. Gaggia a S. Bussihos mytologickými a alegorickými malbami, od J. Tencally a J. Mundona, přemalovanými v 19. století. V hlavním sále krb se štuk. postavou Chrona a s andílky z doby kolem roku 1690 a kamennými sochami mouřenínů od J Brokofa. V několika místnostech barokní kachlová kamna od drážďanského kamnáře J. Fischera z roku 1685.


Před severním křídlem zámecká kaple pozdně gotická ze 16. století, obdélná, trojboce ukončená, orientovaná k severu, s hranolovitou věží po západní straně. Zevně pouze opěráky a vysoká okna, barokní portál přivezený z vídně osazen roku 1902, kdy byla kaple restaurována, zbytky renesanční sgrafitové rustiky. V 19. století předělen prostor uvnitř na dvě patra a změněn v hospodářské stavení. Věž původně zvonice, později vodárna, se zbytky renesančních sgrafit a čtyřmi zazděnými okénky.
Po východní straně zámku zahrada. Původní úpravu provedl J. Tulipán podle návrhu Portova z roku1685 (květinový geometrický parter s fontánami, sochami, altánem, oranžeriemi, skleníky), na počátku 19. století změněna francouzská zahrada v přírodní park, bývalý stav francouzského parteru obnoven roku 1912 za vedení J. Rubliče. Barokní fontány od kameníka J Mitthofera.

Citace z knihy: Umělecké památky Čech
Emanuel Poche, Umělecké památky Čech, svazek 2. (K – O), Academia Praha 1978 (část „Libochovice“)